Respektujeme a chceme býti respektováni.

Všechno je to psychologie, blesklo mi hlavou, když jsme kupovali na jaře sandály pro 13-ti letou dceru. Respektive žena je objednala přes internet a až pak ukázala dceři, jak jsou krásné a elegantní. „Tak co, líbí se ti?“ „Nelíbí, já mám radši takový ty sportovní!“ A tak začal menší rodičovský nátlak. „Tyhle boty jsou ale z přírodního materiálu, budeš se v nich v létě cítit líp něž v těch syntetických. A taky sportovní už jedny máš a ty elegantní se ti budou hodit k sukni nebo šatům...“ „Neříkej furt to slovo elegantní!!!“ „Ok a nechtěla bys je vidět, jak vypadají v reálu? Podle obrázku z internetu nepoznáš, jak se v nich budeš cítit. Rozdíl materiálu Ti dojde, jen když si na ně sáhneš...“ „Ták jo.“

Boty za pár dní přišly. Chvíle zkoumání a váhání, ale pak se dostavila očekávaná reakce. „No jo, vlastně jsou moc pěkný.“ Tak sláva, jedna věc zase z krku. Kluci na to mají naštěstí přímočařejší pohled, ale i tak, až budeme objednávat boty (nebo něco jiného) pro ně, už si budeme tyto vzorce chování pamatovat. A hlavně bez výčitek využívat metodu psychologického ovlivňování.

Co z toho vyplývá? Že všechno souvisí se vším a inspirovat se můžeme kdekoliv.
Kdybychom k tomu od začátku přistoupili jako např. k prezentaci loga, mohli jsme se tomu odmítnutí na začátku a zdlouhavému vysvětlování na konci vyhnout. Předkládání zjednodušené volby líbí/nelíbí, není nejlepší ani nejúčinnější formou prezentace čehokoliv. I my jsme se tato pravidla učili časem. Už víme, že názor, jestli je logo, grafický návrh, fotografie, interiér či cokoliv jiného pěkné nebo ne, je subjektivní záležitost. Souvisí to s mnoha detaily. V jakém kontextu se daná věc bude používat, co se od ní očekává, komu bude sloužit, a mnoho jiných hledisek. Někdy ani sám klient tyto věci neřeší nebo o nich nepřemýšlí. Je na nás mu to osvětlit. Bezpečně ho provést úskalími vizuální firemní propagace a najít pro něj tu nejschůdnější cestu. A proto analyzujeme, navrhujeme, vysvětlujeme. Design je určitě důležitý prioritní prvek prezentace, ale nikoliv dogma. Komunikace, o tom to celé je.

Když už jsem nakousl otázku výchovy dětí, mám dobrý tip na sebevzdělání v tomto složitém tématu. Problematiku komunikace a výchovy pěkně popisuje Naomi Aldortová ve své knize Vychováváme děti a rosteme s nimi. Autorka názorně a chytře vysvětluje, že nejdůležitějsí je nebojovat s dítětem, ale pochopit jeho problémy a potřeby, a v co nejkratším čase je vyřešit. Heuréka! (a to nemyslím ten porovnávač :). Úplně to samé se dá aplikovat v běžném životě na dospělé, ale i podnikatele nebo firmy.

To, že jednáme s klienty jako s dětmi, není tedy myšleno sarkasticky, ale pozitivně. Přátelsky a věcně vysvětlujeme náš záměr a výhody, které zákazníkovi přinese naše forma prezentace. Pokud je grafický koncept promyšlený a dotažený, tak i klient většinou ocení naši snahu. A v budoucnu se mu tato volba mnohokrát vyplatí. Není nic příjemnějšího, než důvěra v naše profesionální schopnosti a zkušenosti.

Chcete s námi spolupracovat?.


 Líbil se Vám článek? Můžete sdílet na Facebooku.